Stevia sladidlo minulosti i budoucnosti

Stevia sladidlo minulosti i budoucnosti

Stevia rebaudiana Bertoni, stevia sladká, stévie cukrová nebo také medová bylina může být víc než 120cm vysoká víceletá zelená rostlina. Původně pochází z Paraguaye, posléze se rozšířila přes Mexiko až po severní Ameriku. Původní obyvatelé žijící v této části kontinentu už kdysi její lístky žvýkali a vyráběli si ze směsi s další bylinou svůj oblíbený sladký yerba maté čaj. Evropa se o stevii dozvěděla už v 16. století od korzárů, kteří přinášeli zprávy o způsobu života původních amerických obyvatel a popisovali i použití této zajímavé byliny. V Evropě však byla tato léčivá a velice užitečná bylina až donedávna všeobecně ignorovaná. V Asii je použití této rostliny už desítky let dost rozšířené, v Evropě připustilo její užívání jako první Švýcarsko následně Francie, od roku 2010 se začala objevovat i ve švýcarských supermarketech.

Stevia vyniká především pověstí velmi silného sladidla, které nezvyšuje hladinu krevního cukru. Vzhledem k tomu, že je odolná vyšším teplotám, může se na rozdíl od některých umělých sladidel používat na vaření a pečení. Nicméně jako bylina má i další prospěšné a léčivé účinky.

Silně sladivé látky, které stevia obsahuje, se nazývají Steviosid a Rebaudiosid. Tyto látky jako sladidlo dokážou vyvinout až 300x vyšší sladivost než běžný cukr v případě Steviosidu a až 450x vyšší sladivost v případě Rebaudiosidu, proto jí stačí použít velice malé množství. Je to vynikající alternativa k umělým sladidlům nejen pro lidi postižené diabetem 2. typu, dokonce i 1. typu, ale i pro všechny, kdo chtějí diabetu nebo mnoha jiným onemocněním z nadbytku cukru předcházet. Každá pomoc, která dokáže potlačit tyto symptomy, se počítá. V Japonsku je tato bylina už desítky let používaná při léčbě cukrovky 2. typu. Je dokázáno, že zvyšuje citlivost na inzulin a po jídle snižuje množství glukózy v krvi. Existuje i výzkum, který porovnával účinky sacharózy, Aspartamu a Stevie. U těch lidí co jedli Stevii, byla prokázaná po jídle nižší hladina inzulinu v krvi. Díky těmto vlastnostem se může Stevia stát ne jen vhodným sladidlem, ale zároveň léčit u diabetiků inzulinovou rezistenci, kterou vyvolávají sacharidy.

Prospěšnost této byliny pro diabetiky spočívá nejen v jejím účinku na snižování hladiny cukru v krvi, ale působí pozitivně i na hladinu cukru v játrech a povzbuzuje činnost slinivky břišní. Na rozdíl od cukru má antibakteriální a hojivé vlastnosti, proto se může použít na zranění (prý nezanechává jizvy). V ústech zabraňuje tvorbě zubního povlaku, tím velice významně předchází zubnímu kazu. Proto se v mnoha zemích používá jako sladidlo do žvýkaček. Má pozitivní vliv na akné, ekzémy a jiné podobné kožní problémy. Nezvyšuje chuť k jídlu, upravuje krevní tlak, velice pozitivně působí na hustotu svalstva a celkově posilňuje tělo i ducha.

Stevia nás sice okouzluje svou sladkostí a zároveň téměř opačnými účinky než má škodlivý cukr, ale i přes to si musíme uvědomit, že se jedná o bylinu čili o normální surovinu. V zásadě i cukr, dokud ho nezneužíváme, dokáže organismus využít prospěšným způsobem. Pokud by došlo u Stevie k nějakému bezhlavému zneužívání, mohlo by dojít k předávkování a následnému zvýšení něktrých toxických látek. Nízké dávky této byliny jsou však i z dlouhodobého hlediska považovány za neškodné a zdraví prospěšné. I z paleo nebo primálního hlediska je to velice doporučitelný způsob, jak si příjemně osladit svůj život a zároveň využít některých pozitivních účinků.

Jako sušenou, prášek, tablety, nebo kapičky ji můžete koupit především na internetu nebo v některých bio obchodech celoročně.

Dá se ale pěstovat i doma v květináči. Od jara můžete stevii pořídit v některých květinářstvích nebo na trhu i pod názvem „sladká tráva“. Nejideálnější je, když ji v teplých měsících umístíte na slunný balkon nebo terasu, aby se v ní mohlo vytvořit co nejvyšší množství Steviosidů. Zalívejte ji vždy večer, aby se nezapařil kořenový bal. Mezi zálivkami nechte půdu jemně vyschnout. Hnojte ji s ohledem na to, že ji budete jíst, pouze přírodními organickými hnojivy. Zazimovat ji ovšem musíte s dostatečným předstihem před prvními mrazíky přímo doma. Už při 8°C vrchní část rostlinky odumírá, při teplotách pod 5°C je ohrožen i kořínek. Když ji seříznete na 15 – 20cm a necháte ji přezimovat v chladnější místnosti, brzy na jaře ji přesadíte do čerstvého zahradnického substrátu, bohatě vám obrazí.

Jedna rostlina dokáže poskytnout ke sklizni až půl kila lístků, které se dají usušit na vzdušném místě stejně jako ostatní bylinky, nebo zmrazit. Lístky jsou až i 30x sladší než cukr a můžete je použít i čerstvé. Usušené posekané nebo pomleté jsou ale účinnější.

Od doby kdy byla stevia rebaudiana v 16. století objevená evropskými mořeplavci a následně v roce 1888 poprvé prozkoumaná botanikem Moisésem Santiagem Bertonim až do doby, kdy se mohla začít objevovat i na evropském trhu, uběhlo opravdu hodně let. Od dubna 2011 je povolená Evropskou unií jako sladidlo ve směsích čajů. Je sice velice pozitivní, že se snaží vedoucí orgány tuto bylinu nejdřív pečlivě testovat, než jí povolí ke spotřebě. Vzhledem k tomu, že byla ale testovaná už možná tisíce let přímo jihoamerickými indiány, následně i současnými Brazilčany a už několik desítek let (v současné době už přibližně 40 let) se osvědčeně a bez známek vedlejších účinků používá v Japonsku i ostatních částech Asie, vyznívají snahy evropských a státních komisí úplně jinak.